Infolinka Spořky aneb jak se naučit telefonovat po vzoru České televize

Ano, milí přátelé, i já už po pondělní páně Moravcova přednášce o etice vím, že plagiát se zásadně zakazuje. Proto doufám, že uvedením zdroje budu rázem z obliga.
Při surfíkování po našich internetových vlnách a vlnkách jsem totiž zabrousila také na všem nepochybně dobře známý MEDIÁŘ. Petr Sršeň si v rychlosti se sršněm fakt v ničem nezadal a "zpříjemnil" mi dnešní ráno. Objevila jsem perlu dne, snad i celého týdne, o níž se s vámi prostě musím podělit. Paní novinářka z "velké České televize", jak se neopomene představit, se v 6minutovém rozhovoru s operátorem pokouší dovolat do účtárny České spořitelny. Nevím, jestli už týden nekouří nebo má právě "svoje dny", ale zaručuju vám, že něco podobného jste ještě neslyšeli!

Ačkoliv slovo "hustý" není už zdaleka tak "hustý" jako před rokem, tohle je, vážení a milí, fakt HUSTÝ!!! Jinak to bohužel neumím pojmenovat.
Takže jestli už jsem vás dostatečně navnadila, tak si nacvakejte do prohlížeče www.fuxoft.cz/tmp/Technicka_podpora.mp3
V případě, že by to nešlo, tak www.fuxoft.cz/tmp a tam si stáhněte nebo prostě poslechněte pátou věcičku od shora nesoucí jméno TECHNICKA PODPORA.
Nevím, jestli má cenu se k tomu, co uslyšíte, vůbec vyjadřovat. Téměř nemám slov. Snad jenom...
Až budete mít někdy jako já pocit, že už prostě každou chvíli vyletíte z kůže, vzpomeňte si na dokonale klidného flegmouše operátora na infolince České spořitelny. Musí to být opravdu kvalitní banka, když si dá takovou práci s pečlivým výběrem svých operátorů...:-) Tak enjoy!

Budeme se učit bloggovat...:-)

Celá třída plná bloggerů....
Tento fenomén nám začíná počátkem 90. let a souvisí nám to s internetou bublinkou... pak to prasklo a obliba začala narůstat. Na netu se většinou pohybují egomani a grafomani a mnoho lidí si takto uspokojuje svou potřebu... všichni chceme dát najevo, co si myslíme, prostě jenom svůj deníček zveřejníme. Exibicionistům a voyerům vstup povolen. V 2. polovině 90. let všichni od internetu očekávali neočekávané.... hodně lidí chtělo zbohatnout. Typická stránka konce 90. let přinášela vítězství FORMY nad OBSAHEM. Stánky sice nevyhovovaly technických předpokladům, složitá struktura s videosekvencemi se snažila rozvíjet hlavně formu. Pěkná grafika přinášela potíže všem... dlouho se to stahovalo a tak. Formální zhýralost.
Najednou se objevily formálně odlišné stránky, které tvořil sám jeden člověk - BLOGY. Graficky jednoduché.
Byla to i určitá reakce publika, která vedla k tomu, že obliba bloggů začala narůstat.

Let us go to a definition of a blog.

• jednoznačně velmi subjektivní
• pravidelně aktualizovaný
• reverzně chronologický (časově řazený od novějších ke starším)
• umožňuje anonymitu
• buď vytvářený jedincem nebo skupinou, spojenou určitým zájmem
• obvykle bez komerčních ambicí
• většinou vytvářeny pomocí publikačního systému (obvykle zadarmiko)
• formálně jednoduchý vzhled
• možnost komentářů
• většina blogů obsahuje odkazy na další webové stránky, vyzobané třešničky na dortu, erotischen Kirschen
• často blogy odkazují na jiné články, se kterými mohou polemizovat
• jsou navzájem propojené, blogovací skupiny a komunity
• na blogu jsou celé texty článků

DEFINICE BLOGU:

* je to často aktualizovaná webová stránka formálně jednoduchého vzhledu

* vytvářená publikačním systémem

* často se subjektivním obsahem, odkazy na další stránky, na každý zápis z blogu lze odkazovat

Kratince se mrkneme na historii:

První blog se považuje webové stránka WHAT'S NEW IN 92 - záznamník nově vzniklých webových stránek.

John Barger - první použil slovo blog.

Kdo ví, z čeho vzniklo slovo blog? Podle slova weblog, poprvé použito 1997.

Naši bloggeři: 24. dubna 1996 Neviditelný pes Ondřeje Neffa - snažil se o novinářskou formu

Gentlemanův deníček Ivana Straky - od 25. června 1998 stránka gentleman

Jako klíčový se ukázal vznik PUBLIKAČNÍCH SYSTÉMŮ.

V březnu 1999 první bloggovací systém pro více lidí LIVE JOURNAL. Fungoval formou pozvánek, za rok 1999 asi 500 uživatelů, v roce 2000 překročil už téměř tisíc uživatelů.

Další systém BLOGGER.COM spuštěn v srpnu 1999 - založen firmou Pyra labs.

Od září 2000 založeno úložiště blogspot.

Začal také používat trvalé hypertextové odkazy. Po splasknutí bubliny se dostal do určitých potíží, vyřešeno v únoru 2003. Dnes je blogger.com součástí GOOGLE.com

Dnes je blogger.com nejkomfortnějším prostředím.

U nás máme také nějaké systémy....

Služba DENÍKY na deniky.quick.cz, v říjnu 2001. Zrušením služby smazali všem lidem jejich deníčky....:-((( Asi 500 lidí zaplakalo.

Dnes tu máme blog.lide.cz (květen 2003) a bloguje.cz (červen 2003).

Bloggování demokratizovalo proces demokratizace ještě víc než internet. Umožnilo každému začít publikovat. V počátcích byl ale internet doménou zvláštní skupiny lidí, byly tu technické bariéry. S bloggovacími systémy nastoupily nové možnosti. Během několika minut lze začít publikovat na vlastní stránce. Netřeba tvořit svou vlastní stránku. Obě komunity - bloggeři i novináři - se začali navzájem ovlivňovat.

Co se od sebe můžou naučit....? Prvními bloggery byla řada novinářů. Chtěli uniknout z redakcí, z šedi kancelářských prostor, nebýt pod dozorem pana šéfa. To mělo dva dopady. Blog se stal novinářskou laboratoří, kde se mohli vyblbnout dosytosti. Díky zpětné vazbě mizí finální produkt. Často se informace zpřesňují, chyby opravují. Často se téma nahodilo na udičku a čekali, co se uchytí. Ale obliba blogů přinesla novinářům i problémy. Šéfredaktoři nesou bloggování svých oveček s nelibostí. Blogy nabouraly mýtus objektivity novinářů.

V druhé vlně se vytvořila obrovská skupina lidí, ne novinářů, spíš amatérských novinářů, lidí jiných profesí. Bloggosféra je čím dál tím významnější.

Blogy neplní funkci klasických médií. Média jsou filtry reality. Ale ta realita je jen částečná.

Blogy zachycují celou realitu. Blogger píše o čemkoliv, co ho zaujme. Blogger nemá žádná omezení. Nejde do toho s tím, že bude objektivní. Neřeší, jestli se to někam hodí nebo ne. Proto se tomu taky někdy nedá věřit. Informace nemusejí být ověřené. Publikuje se cokoliv se hodí. Je to o rychlosti.

Může se žalovat blogger, když někoho osočí na svém blogu? No žalovat se může, ale penízky z něj asi nebudou. Proto se žalují vydavatelé. Bloggeři nemájí žádnou zvláštní ochranu.

Následuje debata bloggeři vs. novináři. Témata: kdo je novinář, kdo je seriózní, kdo může být doktorem, jaký je rozdíl mezi blogem a papírovými novinami...

Novinář je kdokoliv, kdo se za něj považuje. Taky se může směšovat zpravodajství a publicistika. Ani novinář nemusí být úplně objektivní. Pokud vyhraje ve Sportce a koupí si svoji tiskárnu.... I novinář může po polních cestách jezdit vlevo...

Ale hlavně to neříkejte doc. Osvaldové, neboť ta vás požene.

Tak slunce v duši.

Do kin se za mohutného skřípění plechů ženou Roboti

Po Veverce s žaludy, která excelovala v Době ledové přichází společnost BlueSky na plátna kin s projektem Roboti. A nutno dodat, že dílkům z dílen Pixar a Dreamworks vyrostla velká konkurence.

Rodney je geniální robotek z poměrně chudé rodiny, a tak mu nové součástky byly dány do vínku pouze při narození – vlastně sestavení, kdy z něho málem byla robotka. Vyrůstat a promovat už musel v jeté kastli po ještě chudší sestřenici, protože rodiče na upgrade díly teenagera prostě neměli. Vizuálně dokonalá podívaná je vystavěna na primitivním námětu, kdy chudý robotek touží po kariéře vědce, který svými objevy zlepší život robotí populace. Vydává se do Robot City, aby se ucházel o místo ve firmě svého idola, slavného vynálezce Bigwelda, který podporuje nadšence a jejich sny. V té se však moci chopil arogantní hi-fi robot Rachet spolčený s jeho dominantní matkou – monstrem z hrozivé Tavírny zvláštně podobným matce Ubu.
Na cestě za slávou musí překonat nejrůznější překážky, zamiluje se až po své plecháčky do dívky, která se upgradovala až do čela firmy a hlavně se v socka čtvrti setkává s Rusties – vysluhujícími roboty na odpis, kteří se rozpadají nebo jsou rozebíráni doslova po matičkách, které se jim uvolňují v tu nejméně vhodnou chvíli. Vše je bohatě okořeněno parodií a vtipem, a tak si můžete vychutnat Tanec v kapkách oleje, zavzpomínat na Nevěstu Umy Thurmanové, dozvědět se, který tarif je nejvhodnější pro volání s otcem nebo zda mají roboti problémy s plynatostí. Legrácek je ve filmu opravdu hodně. Jejjich humor pobaví především teenagry, ale smát se bude každý.
Milovníci plechu, příznivci ešusů a hliníkových lžic, voyeři vrakovišť, všeho nechte a utíkejte do kina. Roboti pro vás budou nezapomenutelným zážitkem. Já jsem se bavil královsky, podívaná je to pro celou rodinu. Za crazy zábavu, skvělou grafiku a neuvěřitelné efekty dávám 95 procent. „Kulturní guru“ Vám přeje silnou bránici!

Oskar nám ještě více zčervená

16:23

Britský mobilní kolos

koupil českého benjamínka

Obě firmy to po dlouhých jednáních potvrdily dnes odpoledne. Zjišťuji více informací o tom, jaký dopad to bude mít na obyčejného zákazníka a co nejdříve se o to s vámi podělím.:)

21:16
Podle informací, které jsem naposlouchal v rádiu a objevil na internetu je více než pravděpodobné, že zákazníky čeká velké zlevňování (hlavně mezinárodních hovorů a telefonů), rebranding na novou značku a rychlé spuštění UMTS služeb (hudba, video a TV v mobilu).

Vodafone prosazuje cenovou politiku, díky níž z malého operátora udělá jedničku na získaných trzích. Navíc se k nám prý chystá "virtuální" operátor easyMobile (easyJet jistě nemusím představovat:) a po Eurotelu pokukuje operátor Orange. Na trhu tak bude velká tlačenice, na které vydělá jedině zákazník.
Rebranding je více než pravděpodobný a bude rychlý - firemní barvy jsou stejné a jak jsem koukal na reklamy Vodafone, Oskar už je loni dokonale představil. A uznejte, Oskar je sice pěknej, ale logo Vodafone je prostě sexy:)
Co se týče UMTS, Oskar si chytře počkal a před nedávnem získal licenci s daleko menšími náklady než konkurence a Vodafone je pro svět synonymem sítí 3. generace. Zde ale může narazit, Vodafone celosvětově užívá pro UMTS značku Vodafone Live! a to se určitě nebude líbit Eurotelu, který neuvěřitelně opruzoval T-Mobile s tarify Relax!!!
Sečteno a podtrženo, já se těším. Třeba budeme halekat jako Béďa Trávníček - a mám to ZADARMO!!! :)

Milí studenti!

S radostí i s určitými rozpaky jsem si přečetl názory některých z vás na besedu s Danielem Dočekalem. Je pozitivní, že přednáška dokáže vyvolat takové emoce a že je navíc dokážete vysvětlit, či dokonce obhájit. Rád bych se k tomu vyjádřil a vysvětlit také - dle mého názoru - některá nedorozumění.

1) Pozval jsem Dana Dočekala jako jednoho z lidí, kteří nejvýraznějším způsobem ovlivňovali český webový obsah (chcete-li webovou žurnalistiku) v devadesátých letech. Byl vždy takový, jakého jste ho poznali na přednášce. Byl takový i jako autor. Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, ale je to tak. Svět namodro byl ve své době fenoménem, který mnohé další servery ovlivnil. A který nepochybně ovlivnil i desítky, možná stovky autorů.

2) Mimo jiné i Jana Potůčka. V jednom z předešlých zápisů padlo, že se beseda zvrtla v jeho pomlouvání. To není pravda. Především ho nepomlouval Daniel Dočekal, který ho naopak zmínil jako příklad kvalitní internetového novináře, který se prosadil v tradičních médiích. Byl jsem to já, kdo řekl, že chybou Jana Potůčka je, že příliš často dělá nevýznamné faktické chyby (a že v tom podstatném se nemýlí), což byl na Internetu menší problém než v tisku, například v Lidových novinách nebo v Reflexu. Na webu se chyby dají kdykoliv opravut, v tisku nikoliv. To jen na okraj.

3) Nechci nikoho cenzurovat, a už vůbec ne na akademické půdě. Dokladem nechť je tento blog. Každý může napsat, co si myslí a co na přednášce viděl nebo slyšel. Jen je dobré, aby informace byly uvedeny přesně a ve správném kontextu. Proto jsem také - spíše v žertu - nechal ze zápisu škrtnout poznámku o Potůčkovi. Z toho pak vznikla ta nešťastná debata o "akademické půdě" a "cenzuře". Ovšem myslím, že v ní byl Dočekal nevinně.

4) Nevšiml jsem si, že by v rámci přednášky padalo neúměrné množství vulgarismů. Nevšiml jsem si také, že by studentům obecně vulgarismy vadily. (Chtěl jsem na toto místo bez vysvětlení napsat "Do prdele!", ale nevím, jestli by to byl vzhledem k okolnostem ten nejlepší vtip.) Možná sami sebe neposloucháte tak pozorně jako hosty na přednášce. Ale v tom je půvab besedy, která není přednáškou, ale diskusí. Myslím, že kdyby někdo z vás v rámci této diskuse vznesl námitky, které padají nyní na blogu, a řekl je přímo Danielovi Dočekalovi, dočkali bychom se diskuse vskutku zajímavé a dramatické. To nemyslím nijak ironicky. Daniel si umí cenit oponenta, který s ním debatuje. Možná jste měli méně přikyvovat a více klást nepříjemné otázky. Proto jsem Dana na přednášku pozval: abyste viděli, jací lidé český webový obsah v jeho počátcích formovali. A abyste v debatě s nimi mohli případně obhájit své postoje a názory, které jsou - jak vidno - dnes už jiné.

5) Možná je problém v samotném konceptu těchto besed. Přednáším Nová média třetí rok a měl jsem vždy pocit, že besedy s aktéry webové žurnalistiky jsou zajímavější než samotné výkladové přednášky. Nebo že jsou minimálně jejich vhodným doplňkem. Že právě v diskusi mezi hosty a vámi se objeví celá řada témat, která by při přednáškách zůstala opomenuta. Ale možná se doba mění a takové besedy jsou už nezajímavé. Dejte mi to vědět.

Prosím, budu rád, když se pokud možno všichni k téhle věci vyjádříte v komentářích. Jednak si vyzkoušíte, jak komentáře na tomto blogu fungují, a jednak mi dáte zpětnou vazbu, která je pro mě důležitá. Chtěl bych, abyste si z předmětu Nová média něco odnesli, a aby to nebyl jen ten klasifikovaný zápočet. Děkuji.

Hostem pondělní besedy (14. března 2005) bude Jan Čulík

Zakladatel Britských listů a profesor bohemistiky na Univerzitě v Glasgow Jan Čulík přednáší celý březen v Česku, takže využijeme jeho přítomnosti a budeme s ním debatovat o internetové žurnalistice, případně o žurnalistice obecně.

Čulík je zakladatelem serveru Britské listy, který je příkladem angažované a názorové žurnalistiky. V poslední době čtenost tohoto serveru stoupá. Jako jeden z nejsledovanějších internetových serverů vyšly Britské listy také podle dotazníků, které jste vyplňovali na první hodině. Znamená to, že Britské listy jsou oblíbeným médiem minimálně některých z vás. Proč to tak je?

Je to proto, že Britské listy nabízejí obsahově či formálně jiný typ žurnalistiky než takzvaná tradiční média? A v čem konkrétně se Britské listy liší od českých deníků, případně jiných česky psaných serverů? Kdo je cílovou skupinou Britských listů? Kdo jsou autoři, kteří na Britské listy píší? Fungují Britské listy jako tradiční média, tedy mají svého editora a korektora, případně platí honoráře? Mají nějakou vlastní redakční politiku? Jaký je vliv Britských listů na českou politiku či obecnějio na českou společnost? Jak mohou média typu Britských listů financovat svůj provoz? Jak se osvědčil model výběru peněz od dobrovolných dárců, který Britské listy úspěšně vyzkoušely po tzv. televizní krizi na přelomu let 2001 a 2002?

Mimo jiné na tyto otázky bude Jan Čulík odpovídat. Předpokládám, že si připravíte řadu dalších.

Nepříjemné dopoledne s internetovým pionýrem

Hostem pondělní besedy se v rámci předmětu Nová média stal "internetový pionýr" Daniel Dočekal. Očekávané příjemné posezení s autorem blogu Pooh.cz a někdejším provozovatelem Světa namodro se však nečekaně zvrtlo v nepěknou self-promotion plnou sprostých slov.

Pan pionýr Dočekal se nejprve pochlubil tím, že nedodělal vysokou školu, protože ho nebavila, poté následovala eskapáda páně Dočekalových osobních názorů na internetovou žurnalistiku. Článek, který nenese názor dle jeho mínění jako by nebyl, elektronické publicistické materiály by měly co nejvíce lidí cit.: nasrat, konec cit. (což se mu podle jeho slov daří). Mezi další výtečné špumprnágle patřilo zejména vtipkování na účet jedné ze studentek. Dotyčná dívka se chtěla ohradit proti cenzurování zápisu s besedy, jež se v jednu chvíli zvrtla na pomlouvání redaktora Reflexu Jana Potůčka, slovy, že na akademické půdě by se podobné věci stávat neměly. Dočekalem byla pak několikrát označena velevtipným pojmenováním "Akademická půdo". Zbylí zájemci o osobu pana Dočekala se dále ještě dozvěděli, že z milionů, které utržil za prodej Světa namodro, se mu dobře žije a nádavkem ještě několik vulgarismů.

Jako balzám na duši pak působila přednáška PhDr. Václava Moravce o etice žurnalistiky. Kultivovaný projev, věcné připomínky, inteligentní diskuse. V ten okamžik si autor těchto řádků uvědomil, kde přesně spočívá dno žurnalistiky a proč si řada lidí nedokáže nás, internetových žunalistů, vážit. Pane Dočekale, never more.

Fotozpravodajství z přednášky (7.3.2005)

Náš host Daniel Dočekal splnil roli internetového démona a již dvě hodiny po skončení besedy zveřejnil fotografie pořízené na FSV UK na svém blogu. Potěště své oko záběry na sebe i svého vyučujícího. Žádné sprosté komentáře k tomuto článku nebudou tolerovány a pokud se objeví, pak student Kdokoliv bude vyloučen ze studia.

Hostem pondělní besedy je Daniel Dočekal

Pozvání na přednášku Nových médií v pondělí 7. března 2005 přijal Daniel Dočekal, který v devadesátých letech založil dnes již neexistující server Svět na modro. Ten zpočátku dělal jako svého koníčka, později ho přivedl pod střechu agentury MIA zabývající se prodejem internetové reklamy. Dočekal působil rovněž v Českému Telecomu a ve firmě Autocont Online se podílel na projektu Internet do škol. Založil a provozuje blog Pooh.cz, který je jedním z nejnavštěvovanějších blogů v Česku. Píše rovněž pravidlený sloupek Metroblog do deníku Metro. Dočekal se na Internetu stal známým díky své prostořekosti (eufemisticky řečeno) a radostné kritice čehokoliv a kohokoliv. Jistě se v této roli představí i na naší hodině.

Sosači proti Eurotelu

Je to asi můj úděl být neustále někde první, ale já si svoje příjmení prostě nevybral:) Ale vysvětlujte to učitelům!!! Na základce jsme měli trošku pomateného fyzikáře, který každou hodinu zkoušel veškerou látku od začátku pololetí, ale vždy zapomněl koho. A tak se stalo, že ADAMEC šel k tabuli 7x po sobě, aby odříkal jak "kafemlejnek" 7x stejnou látku o magnetizmu. Když mě vytasil poosmé, vypukl ve třídě huronský smích a bylo mu vysvětleno, že Adamec už k tabuli nemusí. To už ale v "žákajdě" byla jedna 2 a šest 1. Tato nostalgická vzpomínka budiž prosbou, abych tu týden co týden nezahajoval svým tlacháním já!!! Děkuji nastotisíckrát.

Po nostalgické vzpomínce ale rychle k zajímavému tématu.

Jistě jste před nedávnem v médiích postřehli opravdu masivní kampaň Eurotelu na vysokorychlostní internet CDMA v dosluhující analogové síti NMT (pozn.: v té se volalo také z těch telefonů, u nichž jste baterku nosili v příručním zavazadle podobném chlebníku). I já jsem podlehl, připojil se a jsem velmi spokojený. Ono v díře po granátu (Polepy mají 549 obyvatel - to je velkoměsto, co?), kde jsem dobré 3 roky trpěl diktát Českého Telecomu a každý večer toužil páchat harakiry při pohledu na telefonní poplatky a rychlost spojení, není bohužel přiliš z čeho vybírat:(((
Proto mě velmi překvapila akce, kterou jsem náhodou objevil na internetu. V úterý 1. března mělo co nejvíce uživatelů na 24 hodin zatížit síť downloadem, aby Eurotel přiznal nedostatečnou kapacitu sítě a tím porušení smlouvy se zákazníkem, protože neposkytuje dostatečnou konektivitu. Více na http://svetit.einstein.cz/clanek/nespokojeni-s-cdma-budou-1-3-od-vzdorovat-eurotelu . Doporučuji i diskuzní fórum (ale vyhraďte si na to móře času, já to za 30 minut nedočetl ani do čtvrtiny).
Iniciátory nechápu, podobné problémy jsem nezaznamenal. Navíc jen díky nim jsou v podstatě omezeny přenosy v P2P sítích. Tihle "sosači" totiž neúměrně zatěžují síť neustálým stahováním šíleného množství dat (filmy, programy) a pochybuji, že něco z toho je legálně nabyto. Proto jejich námitky neuznávám. Navíc Eurotel na svých stránkách upozorňuje, že služba pro tyto přenosy není vhodná a ve smlouvě se dokonce píše, že se jedná o porušení provozních podmínek!!! Proč si CDMAčko pořídili, aniž si předtím nezjistili všchny informace? Neříkám, že si něco také nestáhnu, ale je mi upřímně jedno, jestli se na film podívám místo za 3 hodiny až za 3 dny. Ono se říká: "S bohastvím roste chuť..." a tady to zřejmě platí také. Když chtějí "sosat", čmeláčci jedni, tak ať si zaplatí. Jenže to už zájem mít nebudou, když je připojení může vyjít na takových 20 000 Kč měsíčně. Já za sebe říkám, že mám konečně ...více ze života. :)))

P.S. Toto není komerční sdělení. Autor není žádným způsobem vázán k firmě Eurotel, je pouze nestranným uživatelem její služby. Článek vyjadřuje subjektivní názor autora a může se lišit od názorů jiných. Tímto je snad učiněno za dost všem právním náležitostem. Nechtěl bych být někde popotahován:))